O domku na stromě touží snad každé malé dítě, a nejenom ono. Jakkoliv máme při budování dětského domku svobodu a možnost projevit vlastní kreativitu, měli bychom dbát na některá základní pravidla statiky. Ta nejdůležitější lze sestavit do malého přehledu:
Bezpečnost především
Bezpečnost dětí musí být při budování domku vždy na prvním místě. Začíná to již u „polstrování povrchu“ pod domkem. Ideální jsou štěpky ze dřeva nebo pilin v několikacentimetrové vrstvě. Ta by měla o 100 až 150 cm přesahovat půdorys domku, protože děti dokáží skákat velmi daleko.
Vhodné stromy hrají v pravém slova smyslu nosnou úlohu. Musí být zdravé a mít kmen o průměru alespoň 20 cm a v případě jediného stromu 40 cm.
Při výběru stavebního dřeva je třeba dbát na to, aby nemělo třísky. Platí to hlavně pro použité nebo neupravené dřevo. Plochy je třeba zakulatit a obrousit a jednou za rok překontrolovat a případně přebrousit problematická místa.
Základy
V mnoha případech potřebují domky kromě stromu ještě přídavné vzpěry. K jejich bezpečnému ukotvení do země poslouží nejlépe betonové základy. Ty lze zakoupit buď hotové, nebo použít opěrné patky. Jejich základní deska kompletně zmizí pod vzpěrou, takže se o ní nikdo nemůže poranit.
Odříznuté okraje
Okraje a výřezy prováděné během stavby je třeba ošetřit ochranným prostředkem proti zamodralosti a hnilobě. To platí jak pro předem upravené dřevěné materiály, tak i pro neupravené dřevo. Ve druhém případě se jedná hlavně o spoje, které později nebudou vidět. Ty je potřeba ošetřit poctivým nátěrem. Jednoduchá ochrana proti zamodralosti je minimum, lepší je ochranný nátěr nebo moderní gel.
Pevnost
Spojujeme-li dva stromy jedním nebo více dřevěnými hranoly, pak je důležité, aby jedno napojení zůstalo pohyblivé. Stromy se tak mohou nezávisle na sobě pohybovat, například ve větru. Hranoly připevňujeme šrouby nebo závitovou tyčovinou zásadně skrz střed kmene. Po několika letech pak budou dosedat na přírůstek kůry. V žádném případě neomotáváme kolem kmene lana nebo dráty - zamezil by se tím přísun živin od kořenů do koruny.
Dřevěné spoje
Ačkoliv vruty už učinily co do pevnosti enormní pokroky, všechno přece jen neunesou. Proto je potřeba veškeré dřevěné spoje vypracovat, aby tvořily takzvaný tvarový styk. Patří sem třeba záseky do krokví nebo výřezy ve vodorovných hranolech a sloupech. Tyto spoje se i tak musí navíc sešroubovat. Vruty už pak ovšem nenesou vlastní zátěž, ale pouze jistí spoje.